V nekonečném kole příčiny a následku se točíme

a mnohé radosti i strasti stále dokola prožíváme.

Jsme vtaženi do svého vlastního myšlenkového konceptu,

který vnímáme jako svoji jedinou možnou realitu. 

Občas se peklem svých myšlenek zmítat necháme

a přitom světlo a svoboda jsou stále (s) námi, přátelé.

 Pojďme si uvědomit a přijmout za vlastní,

že světlo a svoboda jsou naší přirozeností.

Ze tmy do světla, to je proměna.

Je to jako zrození nebo smrt.

Je to jako odrazit se ode dna.

Ze tmy nechat se světlem prosvětlit

je jako se napořád osvobodit.

Tma je naše učitelka a průvodce

světlo je pak završením našich cest.

Jedno bez druhého nemůže být,

jsme tu, abychom princip cesty ze tmy do světla mohli pochopit

a tím naše bytí naplnit.

Transformuji mého světa vnímání

a vystupuji ze svých zažitých kolejí.

Zjišťuji vlastním prožitkem,

že věci mohou být i jinak, než jak bylo mým starým zlozvykem.

Nová realita se přede mnou otvírá,

nikdo mi dosud neřekl, jaká je to nádhera.

Nejprve transformaci musím připustit,

aby se pak mohla ve mně naplno projevit.

Není možné předat to, co prožívám,

mohu jen inspirovat k tomu, že stojí za to se k transformaci vědomě odhodlat.

Transformace vědomí určitou práci obnáší,

na sobě na svých zažitých tendencích,

které když opustím, prohlédnu a pochopím,

poznám se tak v nekonečnému míru poznání.

Boží Milosti důvěřuj

a do jejího nekonečného světla se ponořuj.

Jen vnitřní důvěra a odevzdání

Tě dovede ke světlu a ke splynutí.

Jen s důvěrou v nekonečně naplňující bytí dojdeš k procitnutí.

Už teď a tady jsme krásné a svobodné Bytí,

ale jen s důvěrou v srdci

dojdeš k tomuto poznání.

Jsem, který/á jsem.

A co víc je třeba?

Honba za vnějším uznáním

je pro mě zbytečným úsilím.

Vím, co vím.

Že jednotné a naplňující bytí jsem.

A to stačí, co víc ještě potřebuji jen?

Jsem právě tam, kde mám být,

abych mohl/a co nejlépe své poznání/poslání/bytí naplnit.

Nikomu ani sobě nic dokazovat nemusím,

stačí jen být v mém vnitřním rozjímání.

Kdo zhodnotí, jaké kvality mám? A proč by měl?

Když vesmír mě předurčil právě tam, kde teď jsem.

Přijímám své bytí jako to nejlepší, co se mi mohlo stát

a s tímto vědomím naplňuji to, co zde mám vykonat.

Mám je být tím, kterou/ým jsem

a krásné na tom je, že tak to je vše.

Vyjdi ven z ulity

do nové reality.

Už je pro tebe čas,

jinak by nepřišel tento impuls zas.

Už dost bylo bariér

otevři se do nových a zatím nepoznaných sfér.

Opusť svá minulá přesvědčení,

že něco nejde či nemůžeš a dojdi k poznání,

že nastal tvůj čas otevřít se,

naplno novému kráčení.